Turbulátory aneb jak umravnit letadlo

Turbulátor je obvykle vhodné použít vždy tam, kde se dá předpokládat nedostatečně rozvinuté proudění, které nestačí sledovat obrys obtékané plochy. Vznikají tak nestabilní úkazy, kdy se skokem zvyšuje odpor a klesá vztlak, a to nesouměrně na obou polovinách křídla (např. padání do vývrtky při snížení rychlosti atd.).

Důležité je vědět, že:

1. Turbulátor vždy zhorší výkony stroje.

2. Měl by však vždy zlepšit letové vlastnosti (to nejsou výkony).

3. Tloušťka turbulátoru by nemusela přesáhnout cca 0,35mm a jeho šířka by mohla být menší než asi 5mm. Rozhodující pro jeho správnou funkci je jeho zadní (ne přední) hrana. Někdy postačí i nalepený proužek silnější elektrikářské plastové lepenky.

4. Čím je turbulátor blíže náběžné hraně, tím větší je snížení maximálně dosažitelného vztlaku.

5. měl by být umístěn tak daleko za náběžnou hranou nosné nebo ocasní plochy, aby včas přeměnil laminární proud v turbulentní. Takže dejme tomu u volně létajících modelů v rozmezí 10 až 15% hloubky, to je ale třeba odzkoušet.

6. Turbulátory k oživení proudu používají běžně i skutečné velké kluzáky a to i na spodních stranách nosných ploch v místech před klapkami

7. Ovlivnění proudění na horních stranách nosných ploch nebo i oboustranně na ocasních plochách používají i menší sportovní letouny pod označením VG - vortex generators. Tam jsou Reynoldsova čísla několikanásobně vyšší než u modelů a přesto fungují prý spolehlivě, tedy co se týče "umravnění" letových vlastností zejména při velkých úhlech náběhu.

8. Pokud však není například nosná plocha vyrobena dostatečně přesně, čímž je míněna především jeho přední horní část nebo je podél rozpětí zvlněný potah, pak často turbulátory selhávají.
 

Zdroj: Lněnička RC Mania (text upravený)