Pájení akupacku

Když si potřebujete spájet accupacky, ať už do vysílačky nebo pohonné Ni-Cd nebo Ni-Mh baterie, určitě vám pomůže následující článek.

 

Podotýkám, že autorem následujícího textu i fotografií je Miroslav Urban z Nového Jičína, od kterého jsem postup převzal a vám nabízím k dispozici. 



Je vícero postupů a taky ověřených zkušeností s pájením různých sad baterií. Já se zde stručně zmíním o své osvědčené metodě :

Jednotlivé články baterií (Accu) je možno skládat vedle sebe rovněž různými způsoby, dle potřeby a místa určení. Zapojují se do série buďto přímo svými póly nebo propojovacími (měděnými) plíšky - lze koupit jako uzemňovací pásky. Pokud složíme sadu, jak je vyobrazeno na obrázku, použijeme k pájení přípravek (trubku), která nám pomůže držet jednotlivé články pohromadě. Na velikost vyobrazených článků SCR jsem našel jednoduchou pomůcku, která byla doma po ruce. A sice po rozpárání garnýžové trubky a odstranění vrchního měkkého obalu jsem uvnitř nalezl vhodný průměr ocelové trubky. Tu je pak nutno po délce rozstřihnout (rozřezat) a dle potřeby a průměru článků mírně roztáhnout.


 

Články pájím tzv.kladívkem (měděným hrotem) od Megamotor, zastrčeným do měděné trubičky ze starého hrotu pájedla ERS 50. Teplotu nastavenou na maximum. U hrotu je důležitá jeho tepelná kapacita (mohutnost) a taky čistota dotykové plošky. Dá se vystačit i s levnějším pájedlem, kde průměr hrotu bude 7mm.


 

Samotné pájení provádím tak, že nejprve očistím kontakty lihem a mosazným - drátěným kotoučkem, lze jemným smirkem a rovněž sklotextilovým štětečkem. Od "Itala" - Mojehobby jsem zaznamenal tuto radu : Nejlépe se mi osvědčilo opálit konec sklolaminátové tyčinky, tak 2-3mm prům., vzniklým štětečkem s chloupky tak 2mm dlouhými to očistit, nepoškodí to pokovení, pouze očistí povrch.
Pak na kontakty nanesu jemně tavidlo MTL 468 R, které ředím lihem. Firma Marmot rovněž dodává i originál ředidlo RMTL-64 (methoxypropanol).MTV 125 R, které je ředitelné vodou, nutno však po pocínování opláchnout. S úspěchem také používám pájecí tuk LF-20,GES Electronics. Agresivní pájecí kapaliny není vhodné používat, časem pájená místa zoxidují, zrezaví, steří. Nyní krátce pocínuji oba póly baterie a pak současně zahřívám plusový (nahoře) a minusový pól (dole) na několik sekund (cca 5sec) v popisovaném přípravku. Důležitá je krátká doba zahřívání, tak aby se nestačily články teplem prohřát a poškodit, ale cín byl potřebně, lokálně roztaven. Po odejmutí kladívka se ihned dotlačí články k sobě. Cínu (pájky) musí být přiměřeně, aby se nerozstříkával. Vhodný cín pro pájení je např.Crystal 505. Po přiletování propojovacího, měděného plíšku se ještě připájí měděné vodiče složené z licny (množství tenkých vodičů-lanka) v silikonové bužírce opatřené silovými konektory. Celý pack se pak zasmrští do průhledné bužírky. Vhodné je rovněž tavidlo vše pořizuji v




Tato činnost vyžaduje malinko zručnosti či praxe a hodně pečlivosti - závisí na ní "život" celého modelu!

© 2009 Práva Mirka prostředního vyhrazena :-)

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode